7. října proběhl v řadě již šestý ročník naší módní přehlídky vozíčkářů, která se konala v krásných prostorách nově zrekonstruovaného Společenského domu v Solnici a přišlo se na ni podívat více než 400 diváků. Atosféra byla - troufáme si říct - již tradičně úžasná. Chtěli bychom tedy ještě touto cestou znovu poděkovat všem těm, kteří se s námi podíleli na organizaci akce a celý její průběh. Toto ohromné úsilí mnoha lidí a přátel dělá z Elegance bez bariér to, čím je dnes. Ohromné díky patří i všem sponzorům, bez kterých by to nešlo, všem úžasným modelkám a modelům, moderátorům, vystupujícím, fotografům, zvukařům, prostě úplně všem těm, kteří svou rolí umožnili, aby aktuální ročník byl výjimečný.
Nyní ale to hlavní. Kolik peněz, že se vlastně pro rodinu Koukolových získalo? Částka byla rekordní!
Více informaci o projektu můžete získt v tomto článku.
Další ročník Elegance bez bariér proběhne dne 7. 10. 2019 v nově zrekonstruovaných prostorách Společenského domu v Solnici. Začátek akce je tradičně plánován na 19. hodinu. Předprodej vstupenek bude spuštěn v první polovině srpna. Budeme vás opět informovat pomocí webu a profilu na sociálních sítích.
Vstupenky je možné objednat zde.
Dovolte nám představit rodinu, kterou jsme pro nadcházející ročník vybrali - jedná se o rodinu Koukolových z Pohoří v Orlických horách. Paní Pavlína Koukolová žije se svými dvěma dcerami Aničkou a Klárou v rodinném domku a jejich výchova je pouze na ní. Otec dcer bohužel neplní vyživovací povinnosti a nejeví o ně zájem. Paní Koukolová rovněž pečuje o své rodiče, kteří s nimi sdílí dům.
Anička se narodila v dubnu 2007 a zpočátku nebyl žádný důvod se domnívat, že by něco mohlo být v nepořádku. Ve třech měsících začalo být zřejmé, že Anička neumí věci, které by jako zdravé miminko měla zvládat a nejeví zájem o okolí. Rozběhl se proto kolotoč vyšetření, kdy byl diagnostikován opožděný psychomotorický vývoj a mírný centrální hypotonický syndrom. Ve třech letech však přišla další diagnóza - porucha autistického spektra, dětská mozková obrna a těžká mentální retardace. Anička je ležící, maximálně si sedne, proto navštěvuje pátým rokem Speciální pedagogické centrum v Hradci Králové, kde má individuální vzdělávací program, a také se vzdělává doma s maminkou. Trénuje hlavně stání na vertikalizačním stojanu, klokankách a s ortézkami, po kterých zaznamenávají velký pokrok.
Peníze by rodina využila na úpravu domku, ve kterém žije, aby se v něm Anička mohla lépe pohybovat. Dále na nákup speciálních hraček pro zlepšení psychomotorického vývoje. Největším přáním rodiny je však podívat se společně k moři, které by Anička viděla poprvé.